Lužní lesy Lískovec

Stál tu kdysi, stojí tu dnes,
jen dnes už by mu spíš slušelo
pojmenováni zapomenutý les.

Starý les přetnut železnicí, elektrickým vedením.
V létě přes komáry, kopřivy nedostupný, v zimě
opuštěný. Neb i lidskému málo cytlivému uchu doléhají
kromě vrzání starých stromů zvuky z okolních fabrik.
Sem dam přes něj projede vlak a unavení lidé z práce
koukají ven do onoho lužního lesa, kdo ví co se jim
honí hlavou. Nejspíš uvažují nad něčím co je čeká,
co dnes bude v Růžové zahradě, co musí koupit v
hypermarketu. A les tu je, byl a čeká ...