Ne vždy je lehké sehnat informace pro web
Pravdivý příběh.
S přítelkyní tvoříme stránky o přírodních rezervacích. Stránky se hlavně za přispění přítelkyně pěkně obsahově rozrůstají. Pomalu se ze stránek začíná stávat obsahový web. Většinou píšem o místech kde jsme opravdu byli. Pokud tedy plánujem výlet, tak hledáme nějakou přírodní rezervaci, kde jsme třeba ještě nebyli. Tak tomu bylo i tuto středu. Počasí bylo deštivé, takže jsme po zajímavých místech jezdili autem. Prvni jsme navštívili radniční věž v Ostravě, pak se jeli podívat na zámeckou zahradu u zámku v Šilheřovicích. Od zámku jsme jeli do Černého lesa kde jsou dvě přírodní rezervace a to PR Černý les u Šilheřovic I. II. . Neměli jsme sebou turistickou mapu a najít v lese přírodní rezervaci nebylo jednoduché. Projížděli jsme les křížem krážem a sem tam jsem jel po opravdu nebezpečných cestách. Les byl pln vody po deštivém počasí. Nakonec se nám podařilo jednu přírodní rezervaci najít. Byla opravdu krásná. Fotky a informace o PR Černý les naleznete zde.
Cestou domů jsem se na lesní cestě chtěl vyhnout větvím velkého stromu, nechtěl jsem si poškrábat auto. Vjel jsem tedy do větší kaluže. Podobných jsem ten den úspěšně projel již vicero. Ale tato byla hlubší a zrádnější a já v ní uvízl. Auto zapadlo. Co teď? Těžké naftové auto v bahně, nejbližší civilizace několik kilometrů. Rodinní příslušníci, kteří by snad mohli pomoci ještě dál. Síla telefonního signálu mizerná. Podkládaní kola klacky nezabíralo. Zvednutím auta na zvedáku nepomohlo.Vypuštění kaluže se nepovedlo. Noc se blížila. Nakonece se nám povedlo sehnat z blízké vesnice traktor. Zachráncem nám byla kolegyně z práce od přítelčiny mamky. A hlavně její manžel, který nás z kaluže vytáhl traktorem. Po příjezdu traktora jsme ještě ke vší smůle zjístil, že nemám v autě šroub s okem k tažení, proto jsme museli uvázat auto za pevný bod.
Chci ještě jednou poděkovat hodným lidem, které jsme museli obtěžovat pro mou hloupost. Určitě jsem si z toho vzal velké ponaučení do života.
Cestou domů jsem se na lesní cestě chtěl vyhnout větvím velkého stromu, nechtěl jsem si poškrábat auto. Vjel jsem tedy do větší kaluže. Podobných jsem ten den úspěšně projel již vicero. Ale tato byla hlubší a zrádnější a já v ní uvízl. Auto zapadlo. Co teď? Těžké naftové auto v bahně, nejbližší civilizace několik kilometrů. Rodinní příslušníci, kteří by snad mohli pomoci ještě dál. Síla telefonního signálu mizerná. Podkládaní kola klacky nezabíralo. Zvednutím auta na zvedáku nepomohlo.Vypuštění kaluže se nepovedlo. Noc se blížila. Nakonece se nám povedlo sehnat z blízké vesnice traktor. Zachráncem nám byla kolegyně z práce od přítelčiny mamky. A hlavně její manžel, který nás z kaluže vytáhl traktorem. Po příjezdu traktora jsme ještě ke vší smůle zjístil, že nemám v autě šroub s okem k tažení, proto jsme museli uvázat auto za pevný bod.
Chci ještě jednou poděkovat hodným lidem, které jsme museli obtěžovat pro mou hloupost. Určitě jsem si z toho vzal velké ponaučení do života.
Autor: Turek Vydáno: 8.6.2013 15:53 Přečteno: 28226x Hodnocení: 1 (hodnoceno 2x) |
Vaše hodnocení: |
Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.